Pramen byl ve dnech 1. až 2. prosince 2007 vyslán na služební cestu do Prahy, kde vystupoval se skupinou "MaMuMa" na koncertu pořádaném skupinou "Tajné slunce".

Pramen byl 1. prosince v cca 16:45 doma vyzvednut jedním z členů skupiny, /nazývaný "Máťa"/. Ten přijel vlastním os. automobilem tov. značky Škoda Octavia Combi, kde již měl naložené různé hudební nástroje a další vybavení, používané při vystoupeních rockových skupin. Poté oba odjeli do Strakonic, kde měli přistoupit další členové skupiny. Cestou se zastavili na čerpací stanici na Volyňské ulici, kde doplnili PHM a zakoupili týdenní dálniční známku. Místem setkání byla Mládežnická ulice, poblíž bytu občana přezdívaného "Brabi". Ten s sebou přinesl nafukovací balónky a větší množství exotického ovoce /mandarinek/, z čehož pramen usuzuje, že dotyčný udržuje kontakty v zahraničí. Posledním spolucestujícím byl muž přezdívaný "Mahony", který byl ustanoven navigátorem a obsadil místo vedle řidiče.

Cesta proběhla bez komplikací, s jednou zastávkou u čerpací stanice poblíž Příbrami. Pramen uvedl, že ve voze byla uvolněná atmosféra, cestující si krátili cestu hovorem o zcela nepodstatných věcech /doslova "tlacháním"/, nafukováním balónků a jejich následným umisťováním vně vozidla. V Praze řidič několikrát porušil pravidla sil. provozu /přejel podélnou čáru souvislou/ z důvodu neznalosti místních poměrů. Na místo přijel krátce před 20. hodinou.

Místo, kde se koncert uskutečnil, se nachází na okraji Prahy, v 6. městském obvodu - Hanspaulce, ve sklepních prostorách dvoupatrové vily. Je tvořeno třemi většími místnostmi, z nichž v první se nachází výčep piva a lihovin; třetí slouží jako pódium a parket. Na místě se nacházelo větší množství osob včetně pořádající skupiny, která se připravovala k vystoupení. Pramen popsal prostor jako rozestavěný, velmi provizorně zařízený a vyzdobený /staré hrnce apod/. Je ale vybaven mj. průmyslovou televizí snímající třetí místnost i pozemek před vchodem.

Asi ve 20:15 vystoupila skupina "Tajné Slunce". Texty této skupiny nelze označit vyloženě jako kontrarevoluční, nevyslovují však patřičné budovatelské nadšení, občas dokonce hanobí pracující lid a obsahují vulgarity. Vystoupení trvalo asi hodinu, posluchači vesměs vyjadřovali sympatie se skupinou.

/Během vystoupení se na místo dostavil i pramen "Líza" - viz samostatný spis/

Jako druhá vystoupila skupina "MaMuMa" s pramenem, hrála taktéž přibližně hodinu a publikem byla přijata většinou kladně. Vystoupení třetí skupiny "Pilgrim Pimple" pramen již nesledoval - hovořil se členy skupiny "Tajné Slunce". Z rozhovoru vyplynulo mj. to, že skupina se v minulosti účastnila vandalského ilegálního výlepu plakátů mimo povolené plochy. Také se dozvěděl, že se v budoucnu chystá opět infiltrovat mezi soubory vystupující na Mezinárodním dudáckém festivalu a dokonce toto umožnit i jiným obdobným živlům.

Po ukončení koncertu se pramen a ostatní členové skupiny odebrali k autu a opustili Prahu. Průběh cesty ani čas návratu si pramen údajně nevybavuje.

   Napadá mě námět k zamyšlení - kdy je pro nás na Křemelce lepší hrát? Na začátku večera, když posluchači ještě nemají potřebnou hladinku, aby nás dostatečně podporovali, ale my jí máme ještě dostatečně nízkou na to, aby nás ruce a hlasy poslouchaly a my se dokázali soustředit a nevymýšeli kraviny? Nebo v pokročilé noční době, kdy už obecenstvo zahodilo ostych, je řádně rozpařené a my s ním, což ovšem přináší to "umění" trochu více komických prvků? Když o tom tak hloubám, tak ta druhá možnost zní mnohem lépe ;) Užijeme si to víc my i posluchači. Jen nesmí mít někdo blbej nápad ten "výkon" nahrávat, že :)

   Tentokrát se jednalo o variantu b). A to ještě můžem být rádi, že vypadl Neúspěšný atlet, který si zlomil ruku (teda vůbec ne že bych jim to přál, ale jinak bysme se dostali na řadu asi tak v půl druhý). Před námi tedy vystoupilo starých známých 200 zbraní a pak pro mé uši novinka, speed-folklorní nášup od MDK Band. Bohužel se tato akce nevyznačovala zrovna vysokou účastí, mohli bychom spekulovat, co to zavinilo, ale dle mého názoru se na tom negativně odrazilo poměrně vysoké vstupné, které činilo 100 Kč (později bylo sníženo na 80). První jmenovaná kapela se proto musela spokojit pouze s vsedě tleskajícím publikem, ta druhá už to měla lepší, za což zřejmě mohly kromě alkoholu i jejich zrychlené česko-slovensko-ukrajinské rytmy, pohyblivá dechová sekce a tak vůbec. Prostě něco takového se moc často neslyší.

   My jsme nastoupili, jak se říká, již do rozjetého vlaku, asi z nějakých skrytých koutů rokáče se najednou stáhl docela pěkný hlouček před pódiem, a tak jsme nelenili a spustili. Bylo to velmi zábavné, o legrační momenty nebyla nouze. Ke konci se koncert změnil již spíše v exhibici, nejdřív si s námi náš hit Houby zapěl Pája Koubků z Incruel a potom jsme dali speciální předem domluvené znamení a naše řady rozšířila zmiňovaná dechová sekce z MDK Band. Střihli jsme si Myslivce - překvapilo mě, že už tento kus moc lidí neznalo, dokonce i nám dělal po roce problémy ;) Našim hostům jsme lišácky prozradili jen první akord, a tak konečná podoba písně byla velmi podobná té, kterou ještě možná pamatují návštěvníci našeho druhého koncertu na prvních narozeninách volyne.info. Společně jsme přidali jsme ještě Ve vlaku, což bylo velmi podobné, a do třetice ještě Rybinu, která měla asi největší řád. Každopádně to byla švanda a našim hostům ještě jednou děkujeme. Obecenstvo však bylo stále krajně nespokojené, protože jsme nezahráli jím mocně vyvolávaný Obraz pro výstavu koček, a tak jsme to s Máťou ještě zkusili... no comment :)

   I když to na to ze začátku nevypadalo, nakonec nám tedy z této akce zbyly příjemné, mírně rumem naředěné vzpomínky a jedna nahrávka s kvalitním zvukem (díky, Mázo), avšak občas nekvalitními výkony. A tak to vypadá, že raději zůstane Vaším uším skryta.

   Tak máme za sebou první zkušenost s vystupováním v soutěži. To proto, že vymýšlím pořád nějaké nové způsoby, jak naší bandu zviditelnit. No a jednoho prosincového dne jsem si takhle řek: "Tyjo, vždyť už se určitě přihlašuje do dalšího kola Múzy, doufám že jsme to neprošvihli!" A neprošvihli. Byli jsme nasazeni hned do prvního kola 18. ledna, tak jo, všechno zařízeno, ale co čert nechtěl, Helča dva dny předtím absolvovala vytrhávání moudráku (au, au!) a v den koncertu se stav její pusinky značně zhoršil. Nesla to statečně, řekla že to rušit nebudem a že pojede, ale v autě jí bylo tak špatně, že to museli po cestě otočit zpátky k domovu a na poslední chvíli jsme účast zrušili. Možná si někdo vybaví, že tento den se přes naší republiku přehnal orkán Kyrill, a tak ta Helči nevolnost vlastně byla štěstím v neštěstí, protože kdyby se posádka auta dostala do Plzně, v noci zpátky do Strakonic by to už určitě přes popadané stromy nešlo.

   Ani jsem nečekal, že bychom dostali druhou šanci, ale stalo se, za což patří pořadatelům díky. A tak onoho pěkného dubnového dne dorazila posádka Brabi, Lucka, Máťa, Jáňa a Helča odpoledne do Plzně, aby si Brabi mohl pořídit vysílačku na letadýlko (taky historka sama o sobě) a Máťa si chtěl pro změnu zavzpomínat na časná studentská léta, potažmo večery strávené v příjemné hospůdce jménem Kapsa. Tak jsme se sešli v Kapse, poklábosili a trochu popili a večer se přesunuli do Podlampy. V sále nebyla ani noha, ba ani moc kapel jsme nezaregistrovali, takže padaly vtípky, že ze dvou kapel je velká šance postoupit a našich pět fanoušků, o kterých jsme věděli, že přijedou, nám případně zajistí postup do diváckého finále. Bohužel, kolem osmé se začal prostor plnit...

    Došlo k zahájení večera, ve kterém nám bylo určeno druhé místo v pořadí. Nebudu hodnotit ostatní kapely, a ač nerad hodnotím i náš výkon, tentokrát musím udělat výjimku, protože jsme se všichni, včetně tradičních "pesoušů" shodli na tom, že se nám to fakt povedlo ;) Jestli to bylo pivní uvolněností nebo tím, že se hrálo jen 20 minut, a tak na chyby nějak nezbyl čas, je otázka. A ačkoli jsme před soutěží nedělali moc naděje, v okamžiku, kdy jsme dohráli, začal být asi každý z nás zvědav, jak to celé dopadne, a bedlivě sledoval "konkurenty". V průběhu večera začínalo být čím dál jasnější, že vybrat vítěze nebude lehký úkol, protože co kapela, to jiný styl. Stejně jsme ale byli všichni trošku zklamaní, když bylo vyhlášeno, že postup od poroty získala prachatická kapela Noir. Nejlíp to nesl asi Mahony, který prohlásil, že je stejně morálním vítězem večera (to proto, že ho pochválila jedna sličná bubenice).

   Strakonická posádka pak odjela domů a já s Mahonym jsme se ještě vydali s věrnými fanoušky do víru noční Plzně. To byl ale blbej nápad, ještě teď trochu cítím hlavu. Ale ne, bylo to dobrý, ochutnali jsme speciálního Kouťáka ;-) z Koutu na Šumavě a pak ještě došli do stánku na kuřátko. Pak už jsme nastoupili do nočky, která nás odvezla do postýlek. A jak došli na kolej naši fandové vedení Hynkem, to se snad dozvíte na stránkách Maníka (Ne, tak koukám že nedozvíte, ale můžete si přečíst zhodnocení akce i z jiného pohledu).